9 měsíců tvoří maminka s miminkem jednu bytost. Porod vše změní, ale přerušení tohoto vzácného pouta, by mělo probíhat postupně. Hned v prvních okamžicích po přivedení novorozence na svět je proto čím dál tím víc podporovaný tzv. bonding. Díky němu může miminko cítit důvěrně známé teplo a vůni maminky, tlukot srdce a bezpečí známého prostředí ihned po narození. O všech přednostech bondingu jsme si povídali s porodní asistentkou Eliškou Štěpančikovou.
Dochází k bondingu automaticky po každém porodu nebo jsou pro jeho nastartování potřeba specifické podmínky?
Bonding po porodu není vždy pravidlem. Ihned po narození je nutné zhodnotit aktuální stav dítěte – především jeho životní funkce, Apgar score (okamžité zhodnocení zdravotního stavu novorozence) nebo případné jiné potřeby, které vyžadují zvláštní péči. Samozřejmostí by mělo být zajištění dostatečného tepla v místnosti, kde se dítě narodí. Podle aktuálních studií se však odhaduje, že až 80–90 % novorozenců se narodí jako fyziologických, to znamená bez závažných zdravotních komplikací nebo vrozených vad, které by vyžadovaly okamžitou lékařskou péči. Takové děti pak mohou bonding (tedy přímý kontakt kůže na kůži) zažít ihned po narození. Zkušený zdravotník by měl rozpoznat na základě pouhého pozorování, kdy je možné nepřerušovat bonding a kdy je naopak nutné zasáhnout. Některá vyšetření novorozence se těsně po porodu mohou vykonávat také přímo na těle matky.
Proč je bonding vůbec důležitý?
Čím dál tím více je dnes podporováno zahájit bonding ihned, jakmile to zdravotní stav matky a novorozence umožňuje. Přináší totiž řadu výhod jak pro maminku, tak pro miminko. U děťátka podporuje stabilizaci srdečního rytmu, dýchání, tělesné teploty a rozvoj imunity. U maminky dochází během bondingu k vyplavení přirozeného oxytocinu, který má významný vliv na retrakci dělohy (její postupné zmenšování), porod placenty, nižší míru krvácení a budování pevného vztahu s miminkem. Ne nadarmo se říká, že oxytocin je hormon lásky. Proto je podpora bondingu tak důležitá. Osobně vnímám bonding také jako odměnu pro maminku, která se těší, až bude mít své miminko v náruči. Přijde mi to jako taková dohra a zároveň začátek něčeho nového. Porod je intimní událost, při níž ženy často potřebují příjemnou dohru. Pokud navíc rodička zažila náročný porod a přeje si po něm nerušený bonding, může jí více pomoct zapomenout na to, co se před pár minutami odehrálo.
Může k bondingu dojít i po císařském řezu nebo u předčasně narozených dětí?
Ano, bonding je možný i po císařském řezu nebo u předčasně narozených dětí, záleží však na několika faktorech. Patří mezi ně stabilizace zdravotního stavu novorozence, kdy dítě není ohroženo na životě, a také aktuální stav rodičky, osobní přístup zdravotnického personálu a samotná filozofie nemocničního zařízení. Pokud maminka po císařském řezu nemůže ihned zahájit bonding s miminkem, může být bezprostředně přiloženo na hruď tatínka, nebo i jiné blízké osoby. U dětí narozených velmi brzy se pak využívá metoda tzv. klokánkování. Jedná se o bonding přizpůsobený aktuálnímu zdravotnímu stavu a potřebám dítěte a probíhá více postupně.
Jak správně bonding probíhá, a jak s ním pokračovat během šestinedělí?
Jakmile žena porodí, je nahé miminko okamžitě přiloženo na její holou hruď. V místnosti je klid, intimní atmosféra a minimum lidí kolem. Děťátko se jemně osuší látkovou plenou a okamžitě se zakrývá teplou dekou, navléká se čepička na hlavičku. V případě potřeby se oba, maminka s miminkem, zakryjí ještě společnou peřinou. Nastává první seznamování, oční kontakt, doteky a velká úleva. Do jedné hodiny od narození, respektive do jedné hodiny probíhajícího bondingu, by se mělo dítě přisát. Celkově by první bonding měl probíhat na porodním sále po dobu dvou hodin, během tzv. čtvrté doby porodní. Toto je ideální schéma správného bondingu. Pokud tento prvotní bonding není možné uskutečnit ihned po narození, dá se dohnat i později na poporodním oddělení. Probíhat může obdobně – podporuje se opět kontakt skin-to-skin, kontakt kůže na kůži. Zajištění bezpečnosti dítěte je zásadní a pomáhá k němu dostatečné poučení maminky.
Bonding může být také součástí celého šestinedělí. Je škoda, když je vnímán pouze jako položení dítěte na maminku těsně po porodu. Příjemné, zklidňující chvíle a pocit blízkosti je možné opakovat i doma – stačí, když miminko zůstane pouze v plenečce a maminka nebo tatínek si jej přiloží nahé na svou nahou hruď. Dostatečné teplo pro miminko lze zajistit přiměřenou teplotou v místnosti a přikrývkou, a tímto způsobem spolu mohou odpočívat podle potřeby.
Jaký vliv má bonding na úspěšné kojení, a čím případně kojení ještě podpořit?
Bonding výrazně zvyšuje šanci na úspěšné kojení. Vzájemná blízkost matky a dítěte snižuje stres a napomáhá k vyplavení přirozeného oxytocinu, což způsobuje uvolňování mateřského mléka z prsou. Kromě bondingu napomáhá kojení i praxe rooming-in, tedy nepřetržitý pobyt dítěte s matkou, ideálně hned po porodu. Blízký kontakt a další vzájemné poznávání upevňuje emocionální vazbu, usnadňuje kojení na požádání dítěte a většinou zvyšuje psychickou pohodu matky. Maminky mají také větší možnost začít budovat své sebevědomí v péči miminko od prvních chvil. Jako porodní asistentka a laktační konzultantka bych chtěla upozornit, že toto období může být velmi náročné na spánkový deficit vzhledem k tomu, že miminko může v těchto dnech a nocích vyžadovat častější přikládání. Tato situace mimo jiné vzniká z důvodu potřeby dobrého nastartování laktace. Je dobré mít na paměti, že jde o přirozený jev, a během dne si najít čas na odpočinek. V tomto období dochází také k větší hormonální dysbalanci, proto bych jako první pomoc každé mamince doporučila Inhalační tyčinku proti stresu nebo Květovou vodu BIO růže.
Podpora kojení souvisí také se správnou polohou při kojení a správným přisátím. V prvních dnech, při snaze o větší stimulaci mléčných žláz, je doporučeno během jednoho kojení přikládat dítě na obě prsa, a to na základě signálů hladu dítěte. Platí pravidlo: čím častěji se dítě přikládá, tím více mléka se tvoří. Tvorbu mateřského mléka mohou maminky podpořit také popíjením příjemné směsi bylin v Čaji pro kojící maminky. Stejně tak jsou vhodným pomocníkem i masáže prsou. V případě potřeby pomáhá i konzultace s profesionální laktační poradkyní/konzultantkou, která může mamince nabídnout praktické rady i psychickou podporu.
Jaké jsou vaše zkušenosti s přístupem k bondingu v českých porodnicích?
Mám zkušenosti s praxí ve Fakultní nemocnici Brno, kde je bonding plnohodnotnou součástí porodní péče. Výjimky tvoří pouze závažné okolnosti. Podle mého názoru se situace v českých porodnicích zlepšuje a bonding se stává stále více samozřejmou součástí péče o rodičky a jejich děti.
Bc. Eliška Štěpančiková vystudovala obor porodní asistence na Lékařské fakultě MUNI Brno. Absolvovala řadu odborných kurzů a seminářů a od roku 2023 pracuje v nemocnici Dolný Kubín na Slovensku. Poskytuje také odborné konzultace, terapie, baby masáže nebo laktační poradenství. Více se dozvíte na elapa.sk.